21. 11. 2012

Chráněný, volně žijící, ježek je zimou velmi ohrožen. Nemá-li dostatečnou zásobu podkožního tuku, není šance, aby mrazy přežil. Může mu pomoci člověk.

9.listopad 201216:00

Jak může člověk pomoci ježkům přežít zimu? Čtenářům radí dlouholetá ochránkyně zvířat Renata Vikartová, která pracuje na Zelené lince Úřadem městské části Praha 12, na kterou mohou občané volat své náměty (800 400 880).

„Zelenou linku jsme před rokem zřídili, abychom dostávali přímo podněty od občanů, co je třeba v městské části Praha 12 zlepšit. Denně vyřizujeme několik podnětů. Všem občanům, kteří se zapojili, děkujeme,“ říká místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (SZ, zvolena za Změnu pro Prahu 12).

„U nás žijí dva druhy ježků. Ježek západní, který má uhlazené ostny dozadu a na prsou hnědou srst, a ježek východní, který má bílou náprsenku a ostny mu rostou na všechny strany. Ježek prospí asi čtyři pětiny dne. Nejčilejší bývá mezi devátou hodinou večerní a půlnocí a pak ještě kolem třetí hodiny ranní. Živí se většinou živočišnou stravou, okrajově rostlinnou. Nejvíce si pochutná na žížalách, slimácích a na hmyzu. Přitahuje ho vůně zkvašeného ovoce, které však nekonzumuje, ale rád se v něm válí. Asi proto se ježek zobrazuje s jablíčkem na zádech,“ radí Renata Vikartová.

Aby ježek dobře přezimoval, musí podle ní dosáhnout alespoň 500 až 700 gramů váhy. Někde se udává až 750g. Čím větší má váhu, tedy zásobu tuku na zimu, tím je větší šance pro jeho úspěšné přezimování. „K zimnímu spánku se nejčastěji ukládá v říjnu, ale nespí nepřetržitě celou zimu, občas se i probouzí. Bohužel časté oblevy, kdy se ježek budí, ho nesmírně vyčerpávají. Často pak uhyne před příchodem jara. Také mu nesvědčí chladno a déšť. To pak trpí kašlem a průjmy,“ vysvětluje Vikratová.

Ježkům nesmíme dát mléko

Pokud na podzim najdeme ježka, který má podváhu, je nejlepší zavolat některou záchrannou stanici. „Tam se o něj do jara postarají. Pokud mu chceme nabídnout něco k snědku, v žádném případě ne mléko. Nejlepší je naškrábané syrové hovězí maso, vajíčko, kočičí konzerva, hmyz, různí červi. Máme-li zahrádku, můžeme ježkům vytvořit zimoviště z hromady dřeva, kupy listí, jež je dobré právě kvůli ježkům uklízet až zjara. Na zahradě lze také umístit polyestyrenové boudičky se senem. Běžně se používají pro venkovní kočičky, nebo větší pro pejsky, kteří se nezodpovědností a necitelností člověka ocitli na ulici. Tyto boudičky mají pouze jednu nevýhodu, a to v případě, že by je ježci chtěli okusovat. Tím by si zapříčinili zdravotní potíže,“ vysvětluje Vikartová. Podle ní existují i boudičky, které jsou opravdu pevné a tak hladké, že se do nich ježek zakousne jen stěží.

„Může to být i dřevěná nebo jiná krabice, ale tu pak musíme ochránit proti dešti. V bytě použijeme jen dřevěnou nebo papírovou krabici s vysokými okraji, aby je ježek nepřelezl. Toto řešení je ale jen krátkodobé, než ježka umístíme do záchranné stanice. Pokud se o ježka chceme postarat sami, domluvme se s některou z nich. Jako každý chráněný a volně žijící živočich má ze zákona speciální ochranu a nesmí se brát z volné přírody. V případě, kdy je živočich ohrožen na životě, jako tomu bývá u ježků, má vždy prioritu záchranná stanice, která má ze zákona výjimku. V krajním případě, kdy stanice nemůže ježka umístit, nám poradí a domluvíme se s ní na péči,“ dodává.

Ježky nejvíce ohrožuje člověk

Ježky ohrožuje především člověk – svým chováním i svou činností. „Smrtonosné jsou pro ježky vyhřáté a mokré silnice, kde po setmění sbírají žížaly a různý hmyz. Pokud není zřízen podchod, nebo alespoň upozornění a snížená rychlost, je při nálezu ježka potřeba zastavit a odnést ho do bezpečí. Dalším nešvarem je vypalování trávy, při němž kromě ježků hynou další živočichové a užitečný hmyz. Velmi nebezpečné jsou také různé výkopy, jámy a nekryté jímky, z nichž se ježek sám nemůže dostat. Ochrana tedy nespočívá jen v péči, aby dobře přezimoval, ale i v jeho životních podmínkách,“ říká Vikartová.

„Co je platné, že ježka na zimu vykrmíme? Dobře sice přezimuje, ale nemá se kam vrátit. Pro ježka není nejlepší varianta vypustit ho do hospodářského lesa. Nejlepší životní prostředí jsou remízky, křoviny a lesíky, v nichž jsou nižší bylinná patra a malý pohyb lidí. Zachování pestré krajiny umožní jak ježkům, tak jiným drobným živočichům dobré a přirozené životní podmínky s dostatkem potravy. Pak se i ježek o sebe dokáže postarat sám. Můžeme také instalovat hmyzovníky. Nejenže pomůžeme užitečnému hmyzu, ale zároveň i ježkům. Za hmyzovník vám bude vděčen létající hmyz i různí červíci a brouci, i když si na nich ježek někdy taky smlsne,“ uvádí ochránkyně zvířat.

Důležitá telefonní čísla na záchranné stanice jsou Praha Jinonice: NON-STOP 773 772 771, Modřany – Merlin: 605 868 333, Středočeský kraj (Votice, Hrachov): 603 259 902. „Samozřejmě stanic je po celé České republice daleko víc. Záchranná stanice Hrachov je jedna z nejnovějších a nejmodernějších a její zvláštností je, že se stará i o týraná hospodářská zvířata a pejsky. Hrachov se nalézá v blízkosti Sedlčan,“ uzavírá Vikartová.

Zdroj: http://www.prazskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/clovek-muze-jezkum-pomoci-preckat-zimu/