„Reálně však radní schválili preventivní solení na více než polovině chodníků a v době sněžení či náledí úplně na všech. Je to tragédie pro psí tlapky i pro zeleň. Ty totiž nezajímá, zda se jedná o kalamitu nebo běžný provoz, psi budou trpět,“kritiuje jejich rozhodnutí někdejší radní Štěpánek.

Problém kluzkých chodníků není ve vyhlášce zakazující solení chodníků, ale v absenci jakéhokoli úklidu během zimy. Město dle vlastní vyhlášky a usnesení (nařízení) rady o zimním úklidu komunikací neuklízí skoro polovinu chodníků. Ostatní se bude solit se všemi důsledky pro psí tlapky, boty Pražanů a škody na prosolených základech budov.

Důvody pro nesolení chodníků jsou celkem zřejmé a proto byl zákaz solení do vyhlášky zabudován ještě v minulém století. Pražské chodníky kloužou nikoli kvůli absenci soli, ale proto, že je nikdo buď neuklízí nebo se sníh odklízí ledabyle a nedostatečně. Evropská velkoměsta v zimě prakticky nesolí. Když už, tak jen vozovky.

Na facebooku se proti solení začínají bouřit majitelé psů. Chystají petici i pochod na magistrát.

„Ve funkci radního hlavního města Prahy jsem prosadil změnu vyhlášky a příslušného nařízení, aby město mohlo používat inertní materiály o velikosti zrn až do výše 8 mm. Toto opatření zlevňuje nákup posypového materiálu, který je vhodný i pro ošetření chodníků. Je trestudodné, že někteří zastupitelé hlásají návrat k solení, které páchá přímé ekonomické i ekologické škody na zeleni, majetku občanů i zdraví domácích zvířat a v případě kontaminace vody i osob,“ komentuje současnou situaci zastupitel za zelené Petr Štěpánek.

Praze by prospěl postupný plán opuštění solení, jakožto chemicky nevhodného způsobu ošetření komunikací a jeho náhrada mechanickými způsoby úklidu (viz změna vyhlášky a nařízení pro využití inertních materiálů radním Štěpánkem výše).

Proč se tedy chodníky nesolí:

• narozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl tedy stéká do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin, do spodních vod.
• sůl poškozuje tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest. Rozměr bolesti výborně ukazuje rčení „přisypat do rány sůl.
• slanou vodu pijí i divocí živočichové, hlavně ptactvo, které má jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po požití slané vody uhynou.
• sůl poškozuje karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi (slaná mapa po zimní vycházce).
• sůl prosakuje do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Sodík zde nahrazuje jiné ionty a způsobuje rozpojení křemenné matrice a korozi betonu. U omítek a zdiva způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i mechanické poškození při mrazech (v extrémním případě pukání vlhkého opakovaně mrznoucího a ohřívajícího se zdiva)
• v zeleni působí sůl několikerou škodu. Předně vytváří osmoticky nevýhodné prostředí, kdy rostliny mají problémy s přísunem vody, protože vysoká koncentrace iontů sodíku a chloru v půdě vytváří osmotický gradient jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak usýchá i ve vlhkém prostředí.
• ionty sodíku vytěsňují kalcium, magnesium a draslík, stejně jako stopové prvky (Cu, Zn, Co). Rostlina tak přichází o živiny a chřadne.
• půda se působením soli a absencí správných přírodních pochodů slehává a její schopnost absorbovat vodu při průtržích klesá a přispívá tak k rychlejšímu odtoku vody, v extrému k záplavám.
• sůl poškozuje symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a způsobuje další oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník upadá.
• poškození solí je pozorovatelné i několik metrů od komunikace, při nesprávné aplikaci (např. velké krystaly soli aplikované z rychle jedoucího sypače) a nedodržování technologické kázně dochází k permanentnímu zasolení až na vzdálenost 20 metrů od komunikace.
• solení znečišťuje vodu a v případě průsaku do studní může způsobit i vážné poškození ledvin. Ke znečištění vody může dojít například při pravidelných splaších z komunikací nebo při průsacích z meziskladů soli.