28. 11. 2006
PRAHA (EkoList) – Již před deseti lety se rozpoutala diskuse o pomalu, ale stále klesající plodnosti mužů. V současnosti je nejméně v polovině případů léčených párů neplodnost na straně muže a v České republice se rodí čím dál tím více dětí z umělého oplodnění. Mužskou plodnost přitom výrazně ovlivňuje znečištění ovzduší, zejména polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).
Podle Jiřího Rubeše z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně nejvíce poškozuje znečištěné ovzduší vývoj spermií v posledních deseti dnech jejich vývojového cyklu, když mužské pohlavní buňky dozrávají v nadvarleti. Výzkumy dokázaly i to, že kvalita spermii je významně horší v zimních měsících, kdy jsou muži vystaveni špatným rozptylovým podmínkám, než na konci léta po období relativně nejčistšího ovzduší. Velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu semene je ovšem životní styl, zejména kouření a kvalita stravy. Podle některých odborníků se v České republice rodí až 20 % dětí z umělého oplodnění. Oficiální údaje o počtu takto narozených dětí v tuto chvíli nejsou k dispozici. Novelou zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, byl s platností od 1. června 2006 zřízen Národní registr asistované reprodukce, který má zpracovávat údaje o umělém oplodnění ženy, zatím je však pouze v testovací fázi.
Hlavní zdrojem znečištění ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) je nedokonalé spalování fosilních paliv. Především ve velkých aglomeracích jsou nejvíce na vině emise z automobilové dopravy,dále pak energetika, spalování odpadů a nebo průmysl zpracování kovů. V menších obcích v posledních letech vzrůstá znečištění z vytápění domácností, které používají nekvalitní tuhá paliva a zároveň často spalují i odpady. Přitom v malých obcích do dvou tisíc obyvatel žije v České republice čtvrtina obyvatel.
Mezi polycyklické aromatické uhlovodíky patří více než 100 sloučenin. Vykazují schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a mají negativní vliv na zdravotní stav, navíc se vážou na pevné částice nebo na prach. Karcinogenní PAH zvyšují nemocnost dětí, ovlivňují průběh těhotenství, porodní váhu dětí a snižují plodnost mužů.
Vztah znečištěného ovzduší a kvality spermií studovali vědci v okresu Teplice, kde skutečně prokázali, že při zhoršené ovzduší se významně zhoršila i kvalita spermií, zejména morfologie a vitalita. Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, který výzkum vedl poukazuje i na to, že jak se postupně během devadesátých let kvalita ovzduší na Teplicku zvyšovala, rostla i kvalita vzorků spermatu. „Příspěvek znečištěného ovzduší ke zhoršení plodnosti mužů je naštěstí vratný proces takže když dojde ke zlepšení životního prostředí, dojde i ke zlepšení kvality spermií,“ prohlásil Rubeš na konferenci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR o vztahu mezi kvalitou ovzduší a zdravím. Jeho tým studoval znečištěné ovzduší v okrese Teplice a jeho vliv na kvalitu spermií u mužů žijících v tomto okrese. Vyšetřeno bylo 325 18letých mužů z Teplic a v kontrolní oblasti Prachatice. Odběry vzorků proběhly v roce 1992 a 1994 vždy na konci zimy a na podzim
„Jakkoli bude v budoucnu klesat koncentrace spermií, ještě dlouho to nebude představovat velký problém, protože již dnes lékařská věda dokáže většině mužů pomoci v centrech asistované reprodukce,“ tvrdí Rubeš. Skutečným problémem je však poškození genetické informace, kterou spermie nese, poškození chromatinu (komplexu deoxyribonukleové kyseliny jako nositele genetické informace a jaderných bílkovin), ke kterému dochází při dozrávání spermií v nadvarleti. V tomto stádiu neumí tělo jakkoli opravit chyby, které vzniknou na DNA.„Přestože jsou muži, kteří mají ve všech běžně sledovaných parametrech normální zdravé semeno, mohou být neplodní právě z důvodu narušení chromatinu,“ dodává Hrubeš. A právě poslední období dozrávání spermií je nejvíce náchylné k poškození karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky.
Podle studie, která zkoumala sedmdesát studentů z Prahy a kolem stovky studentů z Brna, měla zjistit rozdíl mezi kvalitou spermií. Podle výsledků byli na tom pražští studenti mnohem hůře ve vitalitě a v morfologii spermií, přitom téměř všechny indikátory znečištění ovzduší byli téměř shodné, podstatný rozdíl byl v tom, že k odběru u pražských studentů došlo v zimních měsících zatímco Brňáci odevzdávali vzorky v létě. Jako student z Prahy nebo z Brna se braly osoby, které zde žijí nejméně jeden rok nebo alespoň zde tráví většinu času.
Spermie – mužské pohlavní buňky
Spermie je složitá buňka, jejíž cílem je transport genetické informace a oplození vajíčka. Hlavičku tvoří převážně genetická informace, tedy chromozómy s malým množstvím buněčné tekutiny a její vnější část je pokryta váčkem tzv. akrozomem s řadou enzymů umožňujících rozrušení stěny vajíčka.
Krček spermie je místem, kde se vytváří dostatečná energie pro umožnění pohybu složitého mikrotubulárního kontrakčního aparátu uloženého v bičíku. Téměř každá z těchto částí může být poškozena a způsobit tak neplodnost.
Lékaři u pacienta s poruchou plodnosti stanovují tzv.spermiogram, který obsahuje informace o objemu ejakuátu, který by neměl klesnout pod dva mililitry (běžně 2-6ml), koncentraci spermií v ejakuátu (alespoň 20 milionů na mililitr, běžně 60-80 miliónů na ml), vitalita – pohyblivost spermií krátce po zkapalnění ejakulátu (alespoň 60% má vykazovat dobrou dopřednou propulzivní pohyblivost) a stavbu těla spermie (alespoň 60 % morfologicky normálních). Pro plodnost je jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvalita pohybu spermií.
Na rozdíl od ženských pohlavních buňek – vajíček, která se vytváří již při vývoji plodu, mužské spermie se vytvářejí neustále a zrají 72-74 dnů.
